Kořeny této rostliny patří k důležitým přírodním drogám užívaným hojně jak v lidovém léčitelství tak i v praktickém lékařství. Většina bylinkových receptur léčivých směsí v TČM obsahuje právě lékořici. Látky z lékořice podporují tvorbu žaludečních šťáv a naopak působí proti tvorbě žaludečních a dvanáctníkových vředů. Dále vyvolávají naředění hustého hlenu z dýchacích cest. Proto se používá jako doplněk ke zmírnění kašle a na podporu vykašlávání při astmatu nebo chronické bronchitidě. V malých dávkách podporuje lékořice častější močení, ve vyšších dávkách močopudné účinky naopak mizí. Z dalších účinků je známo například působení proti zánětu a zvýšenému svalovému napětí. Snižuje cholesterol, tlumí bolesti při menstruaci, má mírně projímavý účinek, hojí vředy v trávicím ústrojí i dutině ústní, pokud má žena problém se zvýšenou tvorbou testosteronu, dokáže ji významně snížit – podává se v mírných dávkách 6-12 týdnů – pomáhá při opakovaném výskytu cyst vaječníků. Dává se do čajů protinádorově orientovaných. Příznivě ovlivňuje činnost nadledvinek, odstraňuje bolesti břicha, má protirevmatické a a imunostimulační působení. Pomáhá i při atopickém ekzemu. Užívání: Formou nálevu nebo odvaru 1-1,5 g 2-4denně do šálku vody, v tinktuře 1 mocca až 1 čajová lžička 2-4 denně po 10-15 kapkách (max. 20-25 kapek ), v prášku 2 – 4 x denně na špičku kulatého nože, vždy před jídlem. Číňané žvýkají plátky kořene lékořice syrové 6-8 plátků denně , šťávu spolknou a pak zbytek vyplivnou.
