Kořeny této rostliny patří k důležitým přírodním drogám užívaným hojně jak v lidovém léčitelství tak i v praktickém lékařství. Většina bylinkových receptur léčivých směsí v TČM obsahuje právě lékořici. Látky z lékořice podporují tvorbu žaludečních šťáv a naopak působí proti tvorbě žaludečních a dvanáctníkových vředů. Dále vyvolávají naředění hustého hlenu z dýchacích cest. Proto se používá jako doplněk ke zmírnění kašle a na podporu vykašlávání při astmatu nebo chronické bronchitidě. V malých dávkách podporuje lékořice častější močení, ve vyšších dávkách močopudné účinky naopak mizí. Z dalších účinků je známo například působení proti zánětu a zvýšenému svalovému napětí. Snižuje cholesterol, tlumí bolesti při menstruaci, má mírně projímavý účinek, hojí vředy v trávicím ústrojí i dutině ústní, pokud má žena problém se zvýšenou tvorbou testosteronu, dokáže ji významně snížit – podává se v mírných dávkách 6-12 týdnů – pomáhá při opakovaném výskytu cyst vaječníků. Dává se do čajů protinádorově orientovaných. Příznivě ovlivňuje činnost nadledvinek, odstraňuje bolesti břicha, má protirevmatické a a imunostimulační působení. Pomáhá i při atopickém ekzemu. Užívání: Formou nálevu nebo odvaru 1-1,5 g 2-4denně do šálku vody, v tinktuře 1 mocca až 1 čajová lžička 2-4 denně po 10-15 kapkách (max. 20-25 kapek ), v prášku 2 – 4 x denně na špičku kulatého nože, vždy před jídlem. Číňané žvýkají plátky kořene lékořice syrové 6-8 plátků denně , šťávu spolknou a pak zbytek vyplivnou.
Lékořice přispívá k normálnímu trávení, optimalizuje funkce dýchacího systému, imunitního systému, nervového systému, přispívá ke klidu, zlepšuje stav pokožky, duševní zdraví, stav kloubů, močových cest, reprodukčního systému, prostaty, normální metabolismus hubnutí.
Účinné látky: Lékořice obsahuje asi 20% škrobu, 6% hořčin, saponiny - glycyrrhizin (který je 50-krát sladší než sacharóza), monosacharidy, oligosacharidy s uronovými kyselinami, glykosidy (likviricin, likviricigenin, izolikviricigenin, formononetin), oxykumariny, cyklitoly (pinitol). V semenech lékořice je obsažen toxický kanavanin. Upozornění: Lékořice není vhodná pro dlouhodobé užívání a dávkování se nesmí překračovat. Nadměrné užívání extraktu z lékořice se může projevit zvýšením krevního tlaku a potlačením močení. Při dlouhodobé konzumaci působí látky z lékořice podobně jako kortikosteroidy, škodí srdci i ledvinám. V těhotenství užívat jen minimální dávky jeli to nutné. Droga není toxická, ale musí se užívat v přiměřených dávkách a pouze krátkodobě. Lékořice je 1 m až 1,5 m vysoká vytrvalá rostlina s rovným silným stonkem a dlouhými kořeny. Květy jsou uspořádány do bledě fialových rovných hroznů. Kvete v červnu a červenci. Plodem je lysý lusk. Listy má lichozpeřené, jednotlivé lístky jsou vejčité.Kořeny lékořice lysé se sbírají na podzim. Sušení probíhá při teplotě kolem 30° C. Droga má výraznou vůni a lehce štiplavou chuť. Z kořene lékořice se připravuje extrakt - naseká se na malé kousky a rozemele se. Vzniklá hmota se dále vaří dokud nezíská černou barvu a potřebnou hustotu. Extrakt má potom podobu tzv. pendreku. Lékořice byla využívána již v léčitelství starověkého Egypta. Ve starověké Indii byla lékořice svařená v mléce společně s cukrem, kořenem šáchoru a pepřem používána jako afrodisiakum[2]. Užívala se i ve středověku - Mattioliho herbář zmiňuje zevrubný postup při pěstování, sklizni i přípravě léčivých prostředků z lékořice. V Českých zemích bylo pak nejoblíbenější užívání léčivého odvaru z lékořice ke tlumení dráždivého kašle. Lékořice s malíkem v gemoterapii se používá k léčbě ženské neplodnosti a proti obezitě.<br />Je známé, že nadměrná konzumace lékořice, nebo lékořicových cukrovinek je toxická pro játra, kardiovaskulární systém, může vyvolat hypertenzi a otoky. V ojedinělých případech se krevní tlak zvyšuje nadměrnou konzumací lékořicového čaje, ale příznaky vždy brzy odezní, pokud se s konzumací přestane. Většina případů hypertenze z lékořice byla způsobena tím, že člověk pozřel příliš velké množství lékořice. Konzumace pouhých 50g cukrovinek z lékořice denně za dva týdny může způsobit významné zvýšení krevního tlaku.rostlina z čeledi bobovitých. Je 1 m až 1,5 m vysoká vytrvalá rostlina s rovným silným stonkem a dlouhými kořeny. Květy jsou uspořádány do bledě fialových rovných hroznů. Kvete v červnu a červenci. Plodem je lysý lusk. Listy má lichozpeřené, jednotlivé lístky jsou vejčité.
Původně pochází ze Středomoří. V českých zemích se začala pěstovat až v 16. století, kdy ji do střední Evropy rozšířili Benediktíni z Bamberku. Zplaněla na jižní Moravě, v okolí Mikulova, Bzence a Hustopečí.
Kořeny této rostliny patří k důležitým přírodním drogám užívaným hojně jak v lidovém léčitelství tak i v praktickém lékařství. Kořeny lékořice lysé se sbírají na podzim. Sušení probíhá při teplotě kolem 30° C. Droga má výraznou vůni a lehce štiplavou chuť. Z kořene lékořice se připravuje extrakt - naseká se na malé kousky a rozemele se. Vzniklá hmota se dále vaří dokud nezíská černou barvu a potřebnou hustotu. Extrakt má potom podobu tzv. pendreku.
Obsahuje asi 20 % škrobu, 6 % hořčin, saponiny - glycyrrhizin (který je 50krát sladší než sacharóza), monosacharidy, oligosacharidy s uronovými kyselinami, glykosidy (likviricin, likviricigenin, izolikviricigenin, formononetin), oxykumariny, cyklitoly (pinitol) a dibenzoylmethan[4]. V semenech lékořice je obsažen toxický kanavanin.