Vřes je velmi univerzální nedoceněná bylina. Používá se v urologii jako dezinfekce močových cest, Především ho přidáváme do směsí na léčení chorob ledvin a prostaty, neboť výborně dezinfikuje močové cesty, má protizánětlivé účinky. Tím pomáhá při zánětu ledvin, ledvinové pánvičky,močového měchýře, močových cest, zároveň také rozpouští močové kameny. Svou močopudností zlepšuje odvod tekutin z těla (otoky), snižuje pocení, prospívá i při revmatických onemocněních a dně. Uklidňuje nervovou soustavu, ve vyšších dávkách se uplatňuje se proti nespavosti a při poruchách látkové výměny (metabolismu).Protože je při nachlazení potopudný, můžeme ho využít i při onemocnění z prochladnutí a proti horečce. Vřes má také jedno speciální uplatnění - je to jedna z mála rostlin, které pomáhají při takzvané řezavce (tj. řezavá bolest při močení, obvykle zánětlivého původu). I když se vřes používá především vnitřně, jeho stahující účinky můžeme uplatnit i zevně, a to k omývání ran. Při zánětu močového měchýře doporučuje Zentrich pít čaj z vřesu a kořene pampelišky 2-3 šálky mezi jídly.
Jedná se o tvz. drenážní bylinku, která odvádí z těla nadbytečnou vodu společně s toxiny. Používá se dlouhodobě především při řešení otoků, jeho působení může být znát až po delší době, záleží na člověku, každý z nás je jiný.
Čaj z vřesu nemá žádné nepříznivé účinky ani při dlouhodobém užívání.
Vřes si můžeme pěstovat i na záhoně, s přídavkem rašeliny i kyselomilných rostlin, má rád slunce. Květ se sbírá v červenci a v srpnu. Z vřesu si můžeme také vyrobit olejíček na obličej (35g čerstvé vřesu nechat macerovat v 0,5l olivového oleje 14dní, pak slít)
Informace byly nalezeny v knížkách bylinářů Zentricha, Janči, Váni a na internetu.