Pozoruhodná bylinka, snižuje krevní tlak, zvyšuje odolnost proti zánětům a plísním, bakteriím, užívá se při infekci horních cest dýchacích..… Užití kořene šišáku bajkalského ve fytoterapii je velice široké. Šišák bajkalský se používá jako prostředek snižující tlak při hypertenzi. Působí také jako sedativum při funkčních poruchách nervové soustavy, při nespavosti. Šišák bajkalský slouží při odstraňování subjektivních symptomů, jako jsou bolesti hlavy, šum v hlavě, bolesti v oblasti srdce apod. Tradiční čínská medicína si cení šišáku bajkalského jako prostředku proti krvácení z nosu a vnitřnímu krvácení, ovlivňuje vysoký krevní tlak. Léčí záněty v krku, onemocnění ledvin, záškrt, spálu a hepatitidu. Používá se také při vysokých horečkách, kašli, zvracení a silné menstruaci.
Celkem k rodu šišák (Scutellaria) řadíme asi 200 rostlinných druhů. U nás jsou domácí dva druhy, šišák vroubkovaný (Scutellaria galericulata L.) a šišák hrálolistý (Scutellaria hastifolia L.). V Čechách i na Moravě se můžeme ještě setkat s třetím zástupcem rodu šišák, se šišákem vysokým (Scutellaria altissima L.), který k nám byl zavlečen z jižního Slovenska. K v Americe se užívá i šišák straňolistý (bylina šíleného psa). Šišák bajkalský je nízká trvalka, která dorůstá do výšky 15 až 30 cm. Lodyhy se bohatě větví a jsou vystoupavé až poléhavé. Listy má křižmostojné, jednoduché, celokrajné a kopinaté. Koruna je zřetelně dvoupyská. Kalich má nahoře dutý štítkovitý přívěsek, který je dobře patrný za plodu. Šišák kvete koncem léta a na podzim nápadně modrými květy, které jsou uspořádány do koncových jednostranných hroznů. Šišák bajkalský roste v lesostepních oblastech Zabajkalí a Dálného Východu. Dává přednost otevřeným, suchým a kamenitým stanovištím. Řidčeji se s ním můžeme setkat na písčitých stepích a podél řek. Šišák bajkalský patří v oblasti svého původního rozšíření mezi prastaré léčivé rostliny. Kořen (Scutellariae baicalensis radix) se sklízí na podzim nebo na jaře z tříletých, nebo čtyřletých rostlin. Suší se a užívá na přípravu odvaru. Kořen šišáku bajkalského obsahuje flavonidy bajkalin a vogonin. Listy a lodyhy obsahují skutellarin. Šišák dále obsahuje steroly, kyselinu benzoovou a další látky. Užití kořene šišáku bajkalského ve fytoterapii je velice široké. Lze ho nás s úspěchem pěstovat, zahradu zdobí koncem léta nádhernými modrými květy.
Informace jsem našla v knížkách od pana Prof. Valíčka Léčívé rostliny třetího tisíciletí či kniha Rostliny pro zdravý život, o šišáku píší i bylináři Zentrich, Janča, Váňa...