Hlavní indikace je jako adaptogen a tonikum při stavech vyčerpání a depresích, dále jako pomocný prostředek při rekonvalescenci po těžkých operacích a otravách chemického a bakteriálního původu, také při pohlavní mužské impotenci (psychického původu), využívá se při poruchách spánku, bolestech hlavy, ke zlepšení trávení i ve sportu (bodybuilding). Aktivuje CNS, zkracuje spánek,má podobné účinky jako anabolika – roste po něm svalová hmota, ale jeho „vedlejší“ účinky jsou jen zdravé! Snižuje hladinu cholesterolu v krvi a cukru, ale brání vzniku hypoglykemie, pozitivně ovlivňuje funkci jater a regeneruje jaterní buňky, snižuje únavu a zvyšuje fyzickou i duševní odolnost organismu. Tlumí negativní účinky chemoterapie i při klasické léčbě rakoviny, užívá se při asteniích, depresích, nadměrném podráždění organismu, bolestech hlavy, podporuje trávení a odstraňuje nechutenství, na krevní tlak má tzv paradoxní efekt, při nízkých dávkách jej snižuje a při vyšších ho zvyšuje. Rozšiřuje periferní tepny a podporuje krevní oběh a podporuje tvorbu mateřského mléka… Pomáhá při bolestech karpálních tunelů.
Maralový kořen (Rhaponticum carthamoides, Leuzea carthamoides ) leuzea saflorová, parcha saflorová to všechno jsou jeho názvy.
Víceletá rostlina dorůstající do výšky až 1,5 m s hustými rozvětvenými svazčitými kořeny tmavě hnědé barvy se specifickou vůní, která má lodyhu vzpřímenou, nevětvenou a pokrytou trichomy. Na její bázi tvoří listy velkou růžici, na lodyze jsou střídavé; spodní listy jsou řapíkaté a hluboce dělené, horní listy jsou přisedlé a peřenolaločné. Květenství je kulovitý úbor (s průměrem 4 až 8 cm), který se skládá z hustě nahloučených trubkovitých světle fialových květů. Plod je elipsoidní, hnědavě šedá a žebernatá nažka s chmýrem. Rostlina pochází z oblastí jižní Sibiře, kde je od nepaměti používaná jako léčivka (k léčbě mnoha chorob a sloužící i jako afrodiziakum). Její jméno maralí kořen vznikl na základě toho, že jelen maral vyhrabává na konci zimy její kořeny, které mu dodávají sílu přežít kruté zimy vyskytující se v této oblasti, a podpořil sexuální výkon jelenů v době říje. Endemická rostlina z Altaje se dnes pro své účinky pěstuje v mírném pásu celé Evropy. Její úbor je velmi dekorativní. Používá se i jako pícnina zvyšující odolnost a užitkovost skotu. Ke konzumaci se používá kořen, oddenek a nať. Obsahovými látkami jsou ekdysteroidy, flavonoidy, polyiny, třísloviny, silice, inzulín.
U nás se velmi snadno dá pěstovat, více informací najdete v knize od pana Prof Valíčka Rostliny pro zdravý život nebo Léčivé rostliny třetího tisíciletí,.