Boltcovitka stimuluje imunitu, posiluje organismus, zlepšuje psychický stav, snižuje vysoký krevní tlak, má antikolagulační schopnosti, zabraňuje tromboze, kornatění tepen, je prevencí infarktu myokardu. Ředí krev, takže ji používejte pokud máte léky na ředění krve. Používá se při vyčerpanosti např. po porodu, léčí bolesti žaludku, břicha, křeče v končetinách, zácpu, reguluje hladinu tuku a cukru v krvi. Má příznivý vliv na pleť, vlasy, nehty. Léčí hemoroidy a krvácení s tím spojené, podporuje peristaltiku střev. Boltcovitka se užívá také jako kulinární lahůdka, setkáváme s ním ve většině čínských pokrmů, je označován také jako černá čínská houba.Pomáhá oběhovému systému při studených končetinách, při necitlivých končetinách - neuropatii se doporučuje kombinaci Hericium a Reishi.
Velmi oblíbená kulinářská houba v čínské kuchyni.
Roste na listnatých poškozených stromech, pařezech, spadané větve atd. Především na bezu černém, méně pak na javorech, dubech, jasanech. Přežije i v mrazech, můžeme ji nacházet po celý rok. Plodnice připomínají lidské ucho, tvarem, konzistencí, je tuhá, želatinózní, pruží. Podobně jako chrupavka v ušním boltci. Jidášovo ucho - křesťanský výklad - Jidáš, zrádce Ježíše, oběsil na kmeni bezu, na němž posléze začaly růst houby tvaru ušního boltce.
Boltcovitka se užívá také jako kulinární lahůdka, setkáváme s ní ve většině čínských pokrmů, je označována také jako černá čínská houba. Začala se používat již 300let před naším letopočtem, 600let na to ji začali i pěstovat uměle. Čínské jméno houby "Muer" znamená "dřevnatá ouška". Její prospěšné účinky znají v Evropě již minimálně 400let. Je používána od středověku. U nás je známa jako Jidášovo ucho a to proto, že byla údajně nalezena na na stromě, na kterém se oběsil biblický Jidáš. U boldcovitky není rozlišen klobouk a třeň, je pružná, různě boltcovitě zprohýbaná, poloprůsvitná a má 2-12cm v průměru, s tloušťkou 0,10-0,3cm. V mládí pohárkovitá, později nepravidelně miskovitá, různě pokroucená, škeblovitá, vrásčitá, v jednom místě bokem přirostlá k větvi nebo substrátu. Za vlhka je velmi pružná, blanitá, za sucha tuhá až rohovitě tvrdá. Její barva je skořicově hnědá až červenohnědá.
Roste na odumřelých větvích nebo dřevě listnáčů dubu, buku, jasanu, vrb, akátů. Uměle se pěstují na naočkovaných substrátech.
Více informací o ní najdete na internetu nebo v knize Léčivé houby pana Prof. Pavla Valíčka.