Má blahodárný vliv na zdraví srdce a kardiovaskulární systém, podporuje oběhové funkce. Vylučuje z těla těžké kovy, reguluje hladinu cholesterolu. Droga z česneku se může použít při nachlazení, při onemocnění horních cest dýchacích, má baktericidní účinky. Působí rovněž fungicidně, ničí mykózy a plísně. Snižuje také krevní tlak a působí proti kornatění cév. Používá se jako prostředek ničící střevní baktérie, dále také proti nadýmání, proti střevním parazitům. Působí rovněž fungicidně, ničí mykózy a plísně. Snižuje také krevní tlak a působí proti kornatění cév. Používá se jako prostředek ničící střevní baktérie, dále také proti nadýmání, proti střevním parazitům.
Česnek medvědí i setý mají antibakteriální a protiplísňové působení, ničí spolehlivě zlatého stafylokoka a Candidu albicans. Řeší zdravotní potíže jako jsou angina, dýchací cesty, chlamydie, obnova střevní flóry, infekční průjmy, snižuje krevní tlak, působí antiskleroticky a brání vzniku usazenin kolem cévních stěn, snižuje koncentraci cholesterolu, akné, angina pektoris, angina, ateroskleróza, bércové vředy, bradavice, celulitida, cévy, gynekologické výtoky, herpes, chřipka, infarkt, kandidóza, kašel, krevní tlak vysoký, kvasinky, mandle, mykóza, nachlazení, nechutenství, plísně, plynatost, slinivka, střeva, toxoplazmóza, trávení, uzliny, viróza, zácpa.
Použití: Užívá se jako antibiotikum, silný protihnilobný prostředek, mírné projímadlo, močopudný prostředek a jako prostředek pro očištění a prokrvování. Droga výrazně snižuje krevní tlak. Lidově se často používala jako prostředek pro vyhánění hlístů. Velmi často se dodnes užívá "k čištění krve" a lze říci, že skutečně úspěšně vylepšuje krevní obraz. Jelikož již samotné výpary dráždí nosní sliznici, oči i sliznice zažívacího traktu, užívá se výhradně tinktura nebo sušený prášek v kapsli.
Vedlejší účinky: Ve větších dávkách může droga vyvolávat zvracení a průjmy a dokonce i záněty ledvin.
Podobné použití: má česnek kuchyňský (Allium sativum L.), který má v zásadě totožné čisticí účinky, česnek medvědí je však jemnější a jeho léčivé účinky jsou výraznější.
Listy a stonky se mohou konzumovat brzy na jaře, přidávají se do salátů. Mají typickou česnekovou příchuť, jsou však méně aromatické než listy a stonky česneku setého. Česnek medvědí se užívá čerstvý, jeho účinky se sušením ztrácejí. Proto se pro dlouhodobější užívání vyrábí z listů tinktura, kterou přidáváme do vody nebo čaje.
Šťáva z listů se někdy používá jako hmyzí repelent. V minulosti se šťávy z česneku využívalo při dezinfekci v domácnostech.
Někteří lidé mohou být alergičtí na česnekové silice. Některé alergické reakce mohou být vážné, projevují se po požití česneku otokem hrdla nebo dýchacími potížemi, při kontaktu s pokožkou může dojít k jejímu podráždění a zarudnutí. Užívání česneku může vyvolat i vedlejší účinky – potíže dýchání, tělní zápach či krvácení. Nadměrné užívání česneku může vyvolat průjem a nadýmání, záněty ledvin.
Často pěstován jako okrasná rostlina v zahradách a parcích.
Česnek medvědí je jednou z nejznámějších rostlin lidového lékařství a má mnoho způsobů využití. Sbírají se listy, nať i cibule. Jeho účinky jsou však menší než u česneku setého (liší se obsahovými látkami).
Česnek medvědí je vytrvalá, asi 10−45 cm vysoká bylina s podzemní cibulí Cibule je podlouhlá, asi 5cm dlouhá a 1 cm tlustá, obalné šupiny jsou bělavé až žlutavé, síťnatě se nerozpadají. Listy jsou víceméně přízemní, řapíkaté, čepele jsou úzce eliptické až úzce vejčité, na rubu nejsou vynikle žilnaté, cca 15 cm dlouhé a 3 cm široké. Květy jsou uspořádány do květenství, jedná se o lichookolík, který je polokulovitý, celkem řídký, obsahuje asi 10-20 květů, pacibulky chybí. Květenství je podepřeno dvouklaným toulcem, který je kratší než stopky květů. Okvětní lístky jsou cca 10 mm dlouhé a 2 mm široké, bílé. Plodem je tobolka. Je to bylinka jarních listnatých lesů. V některých oblastech Čech se vyskytuje masově jako lesní podrost v dubnu a květnu.
Medvědí česnek raší velmi brzo na jaře, takže máme velmi brzo možnost sklizně čerstvých zelených lístků až do období květu. Poživatelné jsou i květy, kterými lze zdobit pokrmy. V létě tzv. zatahuje do podzemních cibulek a raší opět na jaře. Používání medvědího česneku i jako koření sahá až do starověku, dodnes vidíme zvýšený výskyt česneku medvědího v blízkosti keltských hradišť, z čehož bychom mohli usuzovat, že už Keltové věděli o jeho léčivých účincích. Medvědí se mu říká protože ho medvědi spásají ve velké na jaře když se probudí, aby se očistili od vnitřních parazitů.. Aromatické listy jsou nejlepší v čerstvém stavu, lze je zmrazit, vyrobit si česnekové pesto, usušit.
Možná máte na svých zahrádkách česnek medvědí (Alium ursilum),patří mezi jarní cibuloviny, jeho vegetace trvá od dubna do začátku června, pak se zatáhne do cibulek a znova se objeví až příští jaro. Česnek medvědí je lesní druh, roste v lužních a listnatých lesích, kolem potoků, na úpatích svahů. Často se vyskytuje hromadně a vytváří krásné koberce bílých květů. Listy vyrůstají z podzemní cibulky, jsou pouze přízemní, svěže zelené, elipticky kopinaté, řapíkaté. Listy česneku medvědího již používali Keltové, je nacházen v hojné míře kolem jejich hradišť.
Z česneku medvědího se užívají listy i cibulky. Listy mají nejvíce účinných látek před vykvetením. Pokud si půjde natrhat česnek medvědí do lesa, nechte na rostlinách alespoň několik listů, aby mohl dokončit svoji vegetaci a v následném roce opět vyrostl. Nechte něm také květy, které dozrají v semena a bude se moci dále šířit. Není dovoleno vyrýpávat cibulky, raději si ho zakupte v zahradnictvích, pokud ho chcete pěstovat na svých zahrádkách. Vypěstovat si ho můžete i ze semen, která se dají koupit. Aby vám úspěšně vzešla, je zapotřebí je vysít na stanoviště již na podzim, musí projít stádiem chladu, které je pro nutné pro jejich vyklíčení. Česnek sejeme přímo na vlhčí stinné či polostinné stanoviště. Na jaře se objeví malé rostlinky, které vám během roku zesílí a následné sezoně se už můžete těšit z vlastní sklizně. V přírodě si s citem můžete natrhat jeho listy, cibulky se však přesazova a sklízet nesmějí.
Více informací o něm najdete na internetu či knihách bylinářů Zentrich, Janči, Váni ..... aj.